« Úvod | Z obézního normálním -... »

Zase jí (ho) bolí hlava....

Migréna není jen prostá bolest hlavy, jak se často lidé mylně domnívají. Migréna je neurologickým onemocněním a bolest hlavy je jedním ze symptomů. Lidé často zaměňují „bolest hlavy“ s migrénou, ale mezi tím je velký rozdíl.
Záchvat migrény zasahuje celý organismus a dokáže pěkně potrápit postiženou osobu. Ten, kdo nikdy nezažil záchvat migrény, nemůže tušit, jak krutá je.
Může přijít náhle bez jakéhokoliv varování. Bolest hlavy při migréně je obvykle střední až velmi silná, intenzivní, krutá. Jen u menší části pacientů je mírná. Charakterem je ostrá, pulsující, zhoršuje se tělesnou námahou, u silnějších bolestí i sebemenším pohybem. Typicky zasahuje polovinu hlavy od spánku kolem ucha do záhlaví, u jednoho pacienta se většinou postižené strany střídají (ne během jednoho záchvatu). U menší části lidí je maximum bolesti v čele mezi očima, někoho bolí celá hlava.

Diagnóza migrény vychází pouze z typického klinického obrazu. Neexistují bohužel žádná laboratorní nebo zobrazovací vyšetření, která by migrenózní onemocnění potvrdila nebo vyloučila. U netypických nebo vzácnějších forem záleží na zhodnocení zkušeným neurologem, který vyloučí zejména závažná onemocnění, která mohou mít podobný klinický obraz jako migréna. Funkční zobrazení pomocí SPECT zaměřeného na oblast hlavy může ukázat změněný metabolismus či změnu průtoku tkání a mozkovými plenami během záchvatu, ale stejný obraz se může vyskytnout během jiných onemocnění a navíc je toto vyšetření drahé a pacienta v tomto případě zbytečně zatěžující.

Vlastní podklad vzniku migrenózního záchvatu není dodnes zcela jasný. Existuje více teorií, ale žádná není vyčerpávající. Dnes se obecně přijímá teorie „spouštěče“ v mozkovém kmeni, který při podráždění vyvolává regionální změny prokrvení v mozkových plenách a změny v koncentracích mediátorů, což vede k místním edémům, sterilnímu zánětu plen a dráždění nervových zakončení. Snížení průtoku pod jistou hranici vyvolá příznaky aury. Vrozená je pouze náchylnost ke vzniku záchvatů, jak tomu nasvědčují pozorování častého výskytu onemocnění v rodinách.

Migréna není smrtelná a nepovažuje se přímo za chorobu, ale přitom člověku zcela změní život, zejména pokud trpí záchvaty pravidelně. Život takového člověka je ovlivněn právě migrénou a musí tomu přizpůsobit svůj život a minimalizovat tak výskyt záchvatů.

O mígréně so toho lze přečíst mraky, ovšem stejně se přesně neví, proč a jak vzniká.

Nicméně člověk, který trpí migrenózními záchvaty ví, že musí vyzkoušet vše, co by mu mohlo pomoci. Někomu zmírní počet záchvatů hlídání si toho, co jí, někomu dělá dobře pravidelnost života, někomu pomůže akupunktura, ale pomoci může také jóga.

Trpím migrénou už od dětství a proto velmi dobře vím, o čem předcházející řádky jsou a proto bych se také nikomu nesmála, nikdy nezlehčovala jeho stav, nikdy si nemyslela, že zrovna já jsem na tom hůře.

To se však netýká jen migrény. Nikdy nemáme zlehčovat stav druhého člověka, ať jde o jeho tělesnou nebo duševní stránku. Na to nemáme právo. Jen tím ubližujeme a kdo ubližuje, může mu být také někdy ublíženo.

Všechno se totiž vrací - jako bumerang.

Nejlepší kniha, kterou jsem o migréně četla napsala C. Bernsteinová a jmenuje se Migrénový mozek. Nikdy jsem nečetla lepší knihu právě o této problematice a proto bych jí doporučila opravdu všem, kdo chce více pochopit a nebo pomoci druhým.

Autorka v ní kromě jiného doporučuje vyzkoušet jógu a konkrétně pozice, které jsou nejvyzkoušenější.

Jsou to tyto
1. Pada Hastasana
2. Pozice dítěte
3. Pozice bojovníka
4. Trikonosana
5. Stoj s natočeným bokem


Každý si však musí najít to své, co mu vyhovuje, pomáhá nejlépe. Pro migrenika už samotné snížení počtu záchvatů je velmi ulevující, stojí tedy za to, hledat tu svojí cestu, zejména pak sebe.

Pokud člověk najde sebe, najde v životě štěstí, ten největší poklad. A jsem přesvědčená, že migrény dokážou v životě člověka hodně naučit, posunout ho hodnotově někam dál. Ať to zní jakkoliv, je to tak. Člověk si váží každého dne, kdy je mu fajn a nestěžuje si. Aspoň já ne. Nemám vlastně ani na co. Vždy si představím, že s těmito stavy jsem někde v zemi bez jistot, bez léků, vhodných lékařů, bez pomoci, zkrátka v zemi bídy, hladu a beznaděje.
Pak jsem ráda za všechno, čeho se mi dostává.

To přeji všem!


10.07.2012 00:07:34 | Autor: pozorovatel | stálý odkaz
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se